„Nad verši Aleše Misaře (i nad jeho překlady veršů – např. R. M. Rilkeho) si uvědomíte známou pravdu: Umění je jen dobré. Špatné není umění. Z Alešova rodného Labe v Nymburce tryská jeho inspirace z duše a srdce. Toto je pátá sbírka mladého básníka: NA DNĚ ROZEDNĚNÍ. Oblé číslo pět zpívá o lásce. O té opěvané, prévertovské, i té skutečné, ortenovské lásce „dokud nás smrt nerozkrojí“. Básník však nedrásá své vlastní ego až na dřeň nitra a vnitřností. Netýrá se masochistickým smutkem a nejitří své rány – jak tomu dnes často bývá u lásky pro lásku. Nevyčítá. Svou Múzu a dámu svého srdce umí oslovit tváří v tvář, z očí do očí. Je lyrikem duše, srdce i těla.“ (Výňatek z doslovu básnířky Jarmily Hannah Čermákové) Skryť popis