Vojtěška setá 

Medicago sativa

 
Středně raná odrůda, dobře přezimující s rychlým růstem na jaře a dobrým obrůstáním po sečích. Vyznačuje se dobrým výnosem zelené hmoty, plasticitou a provozní vytrvalostí.
 
Vlastnosti:

Vojtěška setá je vytrvalá hluboce kořenící jetelovina k přímému zkrmování, na výrobu sena nebo úsušků. Její rozvětvený kořenový systém zasahuje do hloubky i několika metrů a činí ji poměrně odolnou vůči suchu. Je proto vhodná do teplejších oblastí, na střední až lehčí propustné půdy s dostatkem vápníku. Vyžaduje neutrální pH půdy. Má vysoké nároky na světlo a vláhu, dobře snáší nízké a střídavé teploty. Poskytuje 3 – 4 seče píce. Jedná se o zlepšující plodinu jejíž výživa dusíkem je zajištěna symbiotickou fixací vzdušného dusíku. Vojtěšku setou přihnojujeme fosforečnými a draselnými hnojivy, na chudších půdách i dusíkem.

 
Obsah balení:

200 g

 
Výsev:

od brzkého jara do 15.8.

Výsevek:Hustota setí: 1,5 g/m²

Popis: Vojtěška setá je třicet až devadesát centimetrů vysoká víceletá (může růst i 12 let) fialově až modrofialově kvetoucí rostlina náležící do čeledi bobovité. Jde o významnou pícninu. Hraje významnou roli v zemědělství jako krmivo, a to jako objemné krmivo čerstvá nebo sušená (seno) i jako jadrné krmivo coby součást různých směsí a granulí. Vojtěška je obtížně silážovatelná, a to kvůli vysokému obsahu dusíkatých látek, nízkému obsahu zkvasitelných cukrů a nízké pufrační kapacitě. Je to však jeden z hlavních a nejlevnějších zdrojů rostlinných bílkovin v krmných dávkách. Vojtěška setá má fyziologické účinky, tedy působí na organismus. Využívá se jako léčivá bylina zejména při léčbě revmatismu, podporuje trávení (reguluje střevní mikroflóru) a je schopna snižovat kyselost v trávicím traktu, napomáhá správné funkci ledvin a jater, ovlivňuje hladinu cukru v krvi a působí protizánětlivě. Obsahuje vitamíny A, B, C, D, E, K dále minerální látky jako draslík, fosfor, zinek, vápník a železo. Obsahuje dokonce i málo známý vitamin U, který je obsažen také v syrovém zelí. Klíčky vojtěšky obsahují až 40 % bílkovin, což je více, než obsahuje vejce, mléko či maso. Díky obsahu chlorofylu má také silné detoxikační účinky. Vojtěška setá dále zpomaluje proces stárnutí, zvyšuje fyzickou sílu, posiluje imunitní systém, je vhodná pro diabetiky zmírňuje záněty a revmatické bolesti, zlepšuje trávení, působí proti nechutenství a nadýmání, osvědčuje se při hojení vředové nemoci žaludku a při neutralizaci kyselé žaludeční šťávy, potlačuje akutní i chronické záněty prostaty a močového měchýře.

Přednosti zeleného hnojení:

• je univerzálním organickým hnojivem, kterým lze nahradit nejméně z 50 % chlévský hnůj nebo dodat do půdy snadno rozložitelnou organickou hmotu

• zlepšuje podmínky pro využití živin minerálních hnojiv

• při užší specializaci rostlinné výroby, zejména při zvýšeném pěstování obilovin, odstraňuje částečně potíže vyplývající z nesprávného střídání plodin

• má příznivý vliv na vodní i tepelný režim půd, na biologickou činnost a jiné vlastnosti (omezuje se neproduktivní výpar, je narušována přirozená ulehlost)

• rostliny na zelené hnojení zabraňují vyplavování živin a přemísťují živiny ze spodních vrstev do ornice (remobilizace živin)

• při použití motýlokvětých rostlin je půda obohacována o dusík (30-50 kg.ha-1)
• umožňuje lepší rozklad a využití slámy při jejím zaorávání

• chrání půdu před větrnou a vodní erozí – hlavně na otevřených rovinách (větrná), na svazích (vodní)

• omezuje rozmnožování a růst plevelů – hlavně strniskové plodiny, dále v zaplevelených sadech hustý výsev na zelené hnojení potlačuje růst plevelů zastíněním. Jako nevýhoda by se 

dala označit investice do osevu a čas strávený setím a zapravováním, ale to nám vyrovná investici do zapravování živin jiným způsobem, které taky něco stojí. Běžně používané 

rostliny na zelené hnojení.

Po vytvoření dostatečného množství zelené hmoty se rostlina zaryje do půdy, kde dochází k jejímu rozkladu. Proces probíhá hlavně za pomoci půdních baktérií a jiných užitečných 

mikroorganismů, kteří touto činností zvyšují úrodnost půdy. Rostliny na zelené hnojení bychom měli zapracovat mělce do půdy nejpozději začátkem prosince, aby se do jara dobře 

rozložily. Pokud to nestačíme a porost na záhonu zmrzne, můžeme ho tam nechat až do jara. Vytvoří na půdě ochrannou vrstvu, jejíž zbytky na jaře zapravíme do půdy.

 
Upozornění:

Tyto údaje jsou pouze informativní.