Jde o dokumentaci díla malíře Antonína Sládka, s kvalitními obrazovými reprodukcemi a texty Josefa Kroutvora, Michala Pavlaty, Zdeňka Dragouna a Petra Krále. Bohužel autor se ji už nedočkal, vyšla čtyři roky po jeho smrti.

Antonín Sládek (1942-2009) vyznával tradiční malbu a znázorňoval lidi, které viděl kolem sebe, dovedl zachytit okamžik, kterého si už málokdo povšimne. Zastavil čas, ponořil se do něj a přenesl ho do svého skicáře, který nosil stále u sebe. Sládek dokázal proměnit všední realitu na umělecký zážitek viděný na plátně. Jeho figurální náměty byly v 80. letech často inspirované pařížským prostředím - kavárnami, bistry, hospodami, životem v ulicích. Někdy na nich nalezneme nádech grotesknosti, postavy vidíme lehce deformované, což jim dodává osobitý výraz. Právě mimika postav společně s jemnou nostalgií a poetickou atmosférou je na Sládkových obrazech jedinečná.
V 70. letech se stal významným představitelem českého plakátového umění. V této době vytvořil na 23 plakátů, mezi nimi například k filmům Žlutá ponorka, Sbohem, pane profesore, Takže ahoj (v tomto filmu zároveň ztvárnil hlavní roli), Fantomas se zlobí. Svůj smysl pro humor přenesl na plakáty pomocí volné kresby a také fotomontáže. Sládek se zabýval také knižní grafikou a ilustrací, navrhoval například obaly pro knihy vydávané nakladatelstvím Merkur a jeho ilustrace v 70. letech vycházely také pravidelně v Mladé frontě.
V 80. letech střídavě žil ve Francii. Tato země jej ovlivnila - jeho umění je blízké náladám postav na obrazech Toulouse-Lautreca či Edgara Degase. Sládkovy obrazy a kresby nalezneme ve sbírce Národní galerie, Uměleckoprůmyslového muzea a také ve sbírce Muzea moderního umění v New Yorku. Zastoupen je i v soukromých zahraničních sbírkách v Kanadě, Německu, Rakousku, Francii, USA, Spojených Arabských Emirátech a dalších. Skryť popis