Šótecu (1381–1459) byl posledním významným představitelem básnické formy tanka. Buddhistický mnich ze samurajského rodu, jeden z nejplodnějších autorů v historii japonské literatury, jehož osobní sbírka Šókonšú (Kořeny trávy) zahrnuje dvacet tisíc básní, je českému čtenáři díky přebásnění Zdenky...
prečítať celé
Šótecu (1381–1459) byl posledním významným představitelem básnické formy tanka. Buddhistický mnich ze samurajského rodu, jeden z nejplodnějších autorů v historii japonské literatury, jehož osobní sbírka Šókonšú (Kořeny trávy) zahrnuje dvacet tisíc básní, je českému čtenáři díky přebásnění Zdenky Švarcové a Zdenka Gerycha představen vůbec poprvé. Výbor ze Šótecuových veršů je klasicky uspořádán do čtyř oddílů podle ročních období. Typické motivy japonské poetiky se v básních spojují s motivy marnosti a pomíjivosti vlastními buddhistické životní cestě. Kniha volně navazuje na předchozí svazky vzniklé ve spolupráci Z. Švarcové a Z. Gerycha – verše Ono no Komači (Do slov má láska odívá se) a mnicha Saigjóa (Odstíny smutku). Knihu doprovází zasvěcený doslov o autorovi a ilustrace.
Skryť popis
Recenzie