Symbolismus je v současné době vnímán jako jedno z klíčových uměleckých hnutí posledních desetiletí 19. a počátku 20. století. V českém prostředí byl prvním směrem, jenž proklamativně vystupoval jako součást širšího evropského uměleckého proudu. Jeho zásluhou patřilo české umění do přirozeného kontextu evropské kultury. Rozmanitá pojetí symbolismu jsou vždy spjata svými odkazy s romantismem. Symbolismus je vnímán jako určité pokračování jeho některých tendencí, zejména individualismu tvůrce jakožto vyvolené a vidící osobnosti, jež je schopna nahlížet a zobrazovat svět i jinak, než jak se jeví „střízlivému fyzickému“ zření. Otto M. Urban v knize Tajemné dálky poprvé kodifikuje český symbolismus ve výtvarném umění jako samostatný fenomén, jenž byl doposud prezentován pouze v souvislosti se secesí. Kromě plejády zvučných jmen (Pirner, Knüpfer, Schwaiger, Mucha, Kupka, Švabinský, Bílek, Šaloun, Zrzavý) zde najdeme díla desítek dalších autorů, mnohdy málo známých a nově objevovaných, včetně „českých Němců“, jako byli například Richard Teschner či Ferdinand Staeger. Knihou prolíná, rozdělena do třech částí antologie dobových kritických textů. Její nedílnou součástí jsou studie věnované symbolismu v literatuře (Luboš Merhaut), divadle (Petra Ježková) a užitém umění (Otto M. Urban). Kniha je doplněna kalendáriem (Filip Wittlich), soupisem literatury a jmenným rejstříkem. Skryť popis