Monografie uvádí do rozsáhlého díla Jana Stolína, dlouhodobě se zabývajícího instalacemi v galerijním prostoru i venkovním prostředí, jednoduchými trojrozměrnými tělesy, obohacenými o ventilátory, a kresbami pastelem. Již během studia na Vysoké uměleckoprůmyslové škole v Praze na počátku devadesátých let vytvořil Stolín ojedinělé minimalistické objekty, jež předznamenaly pozdější průniky za dané a pevné formy. Často jej oslovoval materiál, vážící se přímo ke galerijnímu prostředí. V posledních letech se svou prací obrací k pomíjivému a prchavému, k mezním vnitřním stavům, vyjadřujícím křehkost lidské existence v současném světě. Skryť popis