Čtení o Otokaru Fischerovi je chronologickou sbírkou textů reflektujících vědeckou, básnickou, dramatickou a překladatelskou aktivitu Otokara Fischera (18831938), význačné osobnosti české kultury první poloviny 20. století. Do antologie byly zahrnuty texty z širokého časového rozpětí takřka osmdesáti let (19051983), počínaje recenzí jeho vědecké prvotiny přes předválečné reflexe jeho monografií, resp. překladů prací Heinricha von Kleist a Friedricha Nietzscheho, v nichž jsou již autorovy dvojdomé umělecko-vědecké předpoklady pojmenovány verbis expressis. Fischerovo působení je dále dokumentováno recepcí namnoze kritickou jeho básnické a dramatické tvorby a meziválečnými ohlasy jeho překladatelského (mj. Johann Wolfgang Goethe) a literárněvědného působení (Heinrich Heine), včetně jubilejních textů k jeho padesátinám. Zásadní cézuru představuje rok Fischerova skonu. Při této příležitosti, v době již bezprostřední vnitropolitické krize, byl jeho umělecký i vědecký odkaz chápán jako zásadní přínos k důkladnějšímu a angažovanému promýšlení česko-německé kulturní výměny i jako jeden z nejosobitějších příspěvků české slovesné kultury kultuře celoevropské, ba světové. Články, vzniklé po druhé světové válce (s příznačnými odmlkami po roce 1948 a opět 1968), často redukovaly též kvůli Fischerovu germanistickému zaměření a nekomunistickému světonázoru jeho tvorbu na nezpochybnitelný (a poněkud nekonfliktně pojímaný) přínos překladatelský, resp. divadelněkritický, aniž by se až na výjimky dobraly syntetizujícího pohledu na Fischerovu osobnost a jeho působení. Edici jednotlivých dokumentů provází krátké biografie autorek a autorů, publikace je doplněna knižní bibliografií Fischerova díla a vybranou bibliografií ohlasů jeho tvůrčí činnosti. Skryť popis