Ráno hráče karet

Dobré ráno, oči.
Usmějte se.

I ve snu ti babky prodávaly kořínky,
a ani den není o nic jasnější.

Kdo nutí holuba ve dvoře,
aby zpíval, nebo se prostě jen

snaží říct něco úplně jiného?
Čas je nevlídný,

protože chrání svou překrásnou mechaniku, ale
na jeho kožichu je dostatek záhybů,

ve kterých se člověk může ukrýt.
Vařím kafe. Připravuju si stůl.

Rozděluju si drobné mince
na dříve a teď, abych věděl,

v jaké měně se dnes vyplatím.
Budu se družit s odrazy na jmenovkách.

Ty se budou družit s odrazy mé tváře.
A všechno bude skutečné, dokud

stačí síly.
V dálce slyším, jak se přehazují

ozubená kolečka. Ze skuliny
vyskočí karta. Pro tuhle

kartu žiju.
Skryť popis