V létě roku 1969 nabídl rozhlasový režisér Jiří Melíšek, pracující ve dvojici s Vladimírem Rohlenou, že nahraje pro Československý rozhlas životní vzpomínky Jana Wericha. Bylo to v době již počínající normalizace, která však ještě neudeřila plnou silou, takže bylo možné v září téhož roku, postupně, každou sobotu Werichovo svobodné vyprávění, vzpomínky a úvahy vysílat. Půlhodiny, ve kterých si spolu vyprávějí Jan Werich s dcerou Janou, byly nazvány Táto, povídej! Staly se nesouměřitelným fenoménem, celý národ tehdy naslouchal po dobu několika měsíců dosud neznámému sumarizování tohoto umělce.

Vzpomínky Jana Wericha mají dvě roviny: chronologické řazení událostí, příběhů a konstatování. V rovině druhé pak nespoutané odbočky nečekaných asociací, jiskření nápadů a humorných vložek. Úkolem dcery Jany bylo nejen glosovat otcovo vyprávění, ale držet tok jeho vzpomínek v předem dohodnutém celku. Z devíti hodin celkového záznamu vyšel počátkem sedmdesátých let malý, osmdesátiminutový sestřih na 2 LP Pantonu, který byl po celá desetiletí jedinou zprávou o legendárním pořadu. Nyní vychází celý, nesestříhaný záznam v kompletu 8 CD. Čerpá z archivu ČRo, Supraphonu a Jiřího Melíška, obsahuje také hodinu vyprávění, vydaného v roce 2000 nakladatelstvím Lotos. Navíc se podařilo vyhledat i rozhovory dosud nikdy neslyšené.
Uslyšíme tedy konkrétní, velmi podrobné vzpomínky na počátky, aktéry a jednotlivé hry Osvobozeného divadla. Důležité a nesmírně zábavné je dále vyprávění o tzv. hovadismu, směru, vyznávaném nejenom protagonisty divadla, ale i řadou jejich přátel a známých. Z něj pak plynou gejzíry humorných příběhů, nazvaných v našem kompletu pracovně Koktavý telegram, Kapesník, Kanon, Vítej nám, otče vlasti, Hovadnej Tonda, atd. Werichovy vzpomínky vrcholí emigrací a životem v USA ve čtyřicátých letech, kdy se ke slovu dostává výrazněji i Jana.
Táto, povídej! je zdrojem informací o celé první polovině minulého století v české, ale i francouzské a americké kultuře, doplněné nesmírně cennými postřehy mimořádného člověka Jana Wericha!