Marie von Ebner-Eschenbachová (1830–1916), rozená hraběnka Dubská, původem z moravských Zdislavic, je významnou představitelkou německy psané literatury z území Moravy. Ve své tvorbě využila důvěrného poznání různých prostředí, v nichž od dětství žila a jež měla na její psaní vliv. Je autorkou dramat, kratších i delších próz a aforismů. Za svou románovou a povídkovou tvorbu byla Marie von Ebner-Eschenbachová roku 1898 vyznamenána rakouským nejvyšším civilním řádem, Čestným křížem za umění a literaturu, a roku 1900 byla jako první žena promována čestnou doktorkou vídeňské univerzity. Samostatnou kapitolu díla Marie von Ebner-Eschenbachové tvoří memoárové práce, které mají kromě estetické i mimořádnou dokumentární hodnotu a autorku přímo i nepřímo charakterizují. Má dětská léta svědčí o autorčině úzkém vztahu k rodné Moravě, vzpomínky nás zavedou do Zdislavic i do Vídně a dovolí nám dětskýma očima nahlédnout do zajímavého prostředí šlechtické rodiny v první polovině 19. století. Marie von Ebner-Eschenbachová (1830–1916), rozená hraběnka Dubská, původem z moravských Zdislavic, je významnou představitelkou německy psané literatury z území Moravy. Ve své tvorbě využila důvěrného poznání různých prostředí, v nichž od dětství žila a jež měla na její psaní vliv. Je autorkou dramat, kratších i delších próz a aforismů. Za svou románovou a povídkovou tvorbu byla Marie von Ebner-Eschenbachová roku 1898 vyznamenána rakouským nejvyšším civilním řádem, Čestným křížem za umění a literaturu, a roku 1900 byla jako první žena promována čestnou doktorkou vídeňské univerzity. Samostatnou kapitolu díla Marie von Ebner-Eschenbachové tvoří memoárové práce, které mají kromě estetické i mimořádnou dokumentární hodnotu a autorku přímo i nepřímo charakterizují. Má dětská léta svědčí o autorčině úzkém vztahu k rodné Moravě, vzpomínky nás zavedou do Zdislavic i do Vídně a dovolí nám dětskýma očima nahlédnout do zajímavého prostředí šlechtické rodiny v první polovině 19. století.