Vlastní děj se odehrává počátkem léta 1782 s jedinou výjimkou prvního příběhu ve funkci prologu, který má zpětnou vazbu do roku 1778. Zvolená forma vyprávění v 1. osobě plurálu má evokovat skutečné putování místními středisky původního velkolhoteckého tolerančního sboru. V poslední době pokročilo historické studium tohoto velkého a významného období v dějinách českého evangelictví k celistvějšímu pohledu na život jednotlivých evangelíků předtoleranční doby. Využívání všech dostupných historických pramenů, týkajících se třeba i zcela všedních záležitostí, v nichž naši předkové žili, umožnilo nové proniknutí do dávné skutečnosti. Proto se dnes můžeme vydat na cestu setkání po dvou stoletích. Můžeme si pohovořit s těmi, kteří nás sice již předešli cestou všelikého těla, ale jsou s námi spojeni v jednotě, přesahující náš pojem času. Jejich řeč se pokusíme částečně přeložit do současného jazyka. Jejich životní otázky a problémy, jejich hledání a nalézání, prohry i vítězství nepatří již jen minulosti. Vlastní děj se odehrává počátkem léta 1782 s jedinou výjimkou prvního příběhu ve funkci prologu, který má zpětnou vazbu do roku 1778. Zvolená forma vyprávění v 1. osobě plurálu má evokovat skutečné putování místními středisky původního velkolhoteckého tolerančního sboru. V poslední době pokročilo historické studium tohoto velkého a významného období v dějinách českého evangelictví k celistvějšímu pohledu na život jednotlivých evangelíků předtoleranční doby. Využívání všech dostupných historických pramenů, týkajících se třeba i zcela všedních záležitostí, v nichž naši předkové žili, umožnilo nové proniknutí do dávné skutečnosti. Proto se dnes můžeme vydat na cestu setkání po dvou stoletích. Můžeme si pohovořit s těmi, kteří nás sice již předešli cestou všelikého těla, ale jsou s námi spojeni v jednotě, přesahující náš pojem času. Jejich řeč se pokusíme částečně přeložit do současného jazyka. Jejich životní otázky a problémy, jejich hledání a nalézání, prohry i vítězství nepatří již jen minulosti. Vlastní děj se odehrává počátkem léta 1782 s jedinou výjimkou prvního příběhu ve funkci prologu, který má zpětnou vazbu do roku 1778. Zvolená forma vyprávění v 1. osobě plurálu má evokovat skutečné putování místními středisky původního velkolhoteckého tolerančního sboru. V poslední době pokročilo historické studium tohoto velkého a významného období v dějinách českého evangelictví k celistvějšímu pohledu na život jednotlivých evangelíků předtoleranční doby. Využívání všech dostupných historických pramenů, týkajících se třeba i zcela všedních záležitostí, v nichž naši předkové žili, umožnilo nové proniknutí do dávné skutečnosti. Proto se dnes můžeme vydat na cestu setkání po dvou stoletích. Můžeme si pohovořit s těmi, kteří nás sice již předešli cestou všelikého těla, ale jsou s námi spojeni v jednotě, přesahující náš pojem času. Jejich řeč se pokusíme částečně přeložit do současného jazyka. Jejich životní otázky a problémy, jejich hledání a nalézání, prohry i vítězství nepatří již jen minulosti. Skryť popis