Básně paní Jugové připomínají japonské haiku, ne
formou, ale jistou filozofičností obsahu. Na krátké ploše, slovy,
která jsou čtenáři blízká, jsou vepsány životy lidí, jejich
prožitky. Dalo by se říci, že píše velmi dlouze právě v té
krátkosti. Příběh si může čtenář nechat před očima, nechat v...
prečítať celé
Básně paní Jugové připomínají japonské haiku, ne
formou, ale jistou filozofičností obsahu. Na krátké ploše, slovy,
která jsou čtenáři blízká, jsou vepsány životy lidí, jejich
prožitky. Dalo by se říci, že píše velmi dlouze právě v té
krátkosti. Příběh si může čtenář nechat před očima, nechat v sobě
verše doznít. Zastavit se nad nimi, jsou upřímné a hluboké. Dagmar
Jugová tak navázala dobře na svou loňskou první sbírku Láska je
host.
Skryť popis