Podle autora této knihy čeká zhruba v letech 2008 až 2020 západní svět zásadní proměna. V té době bude vstupovat do důchodového věku generace tzv. babyboomu, tedy dětí narozených od konce 40. do 60. let minulého století, v období populační exploze, přičemž v roce 2020 bude přílivová vlna kulminovat. Tento fakt vyvolá posun v tempu stárnutí a bude katapultovat přes věkovou hranici 65 let miliony lidí, tvořících celé národy, do nového ekonomického, sociálního, ale také zcela jiného duševního světa. Vzhledem k tomu, že porodnost soustavně klesá, nastane zcela ojedinělá situace: starší a staří lidé se ocitnou vzhledem k mladým ve většině. Zajímavou, často provokativní formou seznamuje autor čtenáře s výzkumy a názory světových odborníků týkajících se stárnutí. Na jedné straně nemilosrdně odkrývá evoluční teorie, podle nichž by člověk starší pětašedesáti let vlastně už neměl žít, na straně druhé předkládá fakta o schopnostech a duševní výkonnosti sedmdesátníků či osmdesátníků a zdůrazňuje, že prodlužování věku se stává skutečností. I když autor vychází při některých výkladech z reality své mateřské země, Německa, většina jeho interpretací má globální charakter. Ústřední téma knihy tvoří naléhavá výzva, aby se lidé vzepřeli proti biologickému a kulturnímu teroru, který mládí glorifikuje, stáří decimuje a vyvolává věkový rasismus. Úkolem už i budoucích seniorů je zbavit se strachu ze stáří, rozlomit pouta dosavadních konvencí, a zachovat si tak sebevědomí a důstojnost.