Osobitost paralelní existence dvou propojených smluvních systémů v Evropě (Konvenční právo a Unijní právo jako právo Evropské unie) a jejich vertikální spojení s ústavními systémy a právními řády členských států vytváří určitý univerzální nadstátní systém ústavního charakteru, který si zasluhuje komplexního pojetí, zkoumání a didaktické koncepce. V tom smyslu je jako doktrinární nové pojetí (tedy „po Lisabonské smlouvě“) účelné oba mocenské systémy zkoumat uceleně, v návaznosti a komplexnosti pod předmětovým názvem „Evropské právo“. Skryť popis