Kniha je popisem a analýzou podoby a fungování politického systému Republiky Slovinsko. Po úvodním představení geneze a vývoje slovinského politického systému v rámci mnohonárodních států, jejichž součástí bylo, je hlavní část knihy věnována popisu hlavních charakteristik slovinského politického systému. Zvláštní pozornost je věnována kombinaci předchozích prvků "konventního" způsobu vládnutí s klasickou parlamentní formou vlády a některým specifikům slovinského politického systému (veto konstruktivní nedůvěry, právo parlamentu odvolávat jednotlivé členy vlády, korporativní druhá komora parlamentu apod.). Jednotlivé kapitoly přestavují fungování hlavních ústavně-politických institucí - dvoukomorového parlamentu, vlády, prezidenta, Ústavního soudu, ombudsmana aj. Samostatná kapitola postihuje vývoj stranického systému, který je zasazen do kontextu volebních cyklů a proměn vládních koalic. Opomenut není ani popis vývoje teritoriálně-správního uspořádání Slovinska, který přihlíží k historickým proměnám hranic slovinských zemí. Poslední kapitola charakterizuje zahraničněpolitickou orientaci Slovinska se zvláštním přihlédnutím ke vztahu k Evropské unii. V závěru knihy je etablování slovinského politického systému zasazeno do širšího kontextu vývoje v zemích střední a jihovýchodní Evropy. Srovnání vychází ze skutečnosti, že Slovinsko je jedinou tzv. postjugoslávskou zemí, která se stala konsolidovanou demokracií a „unikla tak z Balkánu“. Kniha je popisem a analýzou podoby a fungování politického systému Republiky Slovinsko. Po úvodním představení geneze a vývoje slovinského politického systému v rámci mnohonárodních států, jejichž součástí bylo, je hlavní část knihy věnována popisu hlavních charakteristik slovinského politického systému. Zvláštní pozornost je věnována kombinaci předchozích prvků "konventního" způsobu vládnutí s klasickou parlamentní formou vlády a některým specifikům slovinského politického systému (veto konstruktivní nedůvěry, právo parlamentu odvolávat jednotlivé členy vlády, korporativní druhá komora parlamentu apod.). Jednotlivé kapitoly přestavují fungování hlavních ústavně-politických institucí - dvoukomorového parlamentu, vlády, prezidenta, Ústavního soudu, ombudsmana aj. Samostatná kapitola postihuje vývoj stranického systému, který je zasazen do kontextu volebních cyklů a proměn vládních koalic. Opomenut není ani popis vývoje teritoriálně-správního uspořádání Slovinska, který přihlíží k historickým proměnám hranic slovinských zemí. Poslední kapitola charakterizuje zahraničněpolitickou orientaci Slovinska se zvláštním přihlédnutím ke vztahu k Evropské unii. V závěru knihy je etablování slovinského politického systému zasazeno do širšího kontextu vývoje v zemích střední a jihovýchodní Evropy. Srovnání vychází ze skutečnosti, že Slovinsko je jedinou tzv. postjugoslávskou zemí, která se stala konsolidovanou demokracií a „unikla tak z Balkánu“. Kniha je popisem a analýzou podoby a fungování politického systému Republiky Slovinsko. Po úvodním představení geneze a vývoje slovinského politického systému v rámci mnohonárodních států, jejichž součástí bylo, je hlavní část knihy věnována popisu hlavních charakteristik slovinského politického systému. Zvláštní pozornost je věnována kombinaci předchozích prvků "konventního" způsobu vládnutí s klasickou parlamentní formou vlády a některým specifikům slovinského politického systému (veto konstruktivní nedůvěry, právo parlamentu odvolávat jednotlivé členy vlády, korporativní druhá komora parlamentu apod.). Jednotlivé kapitoly přestavují fungování hlavních ústavně-politických institucí - dvoukomorového parlamentu, vlády, prezidenta, Ústavního soudu, ombudsmana aj. Samostatná kapitola postihuje vývoj stranického systému, který je zasazen do kontextu volebních cyklů a proměn vládních koalic. Opomenut není ani popis vývoje teritoriálně-správního uspořádání Slovinska, který přihlíží k historickým proměnám hranic slovinských zemí. Poslední kapitola charakterizuje zahraničněpolitickou orientaci Slovinska se zvláštním přihlédnutím ke vztahu k Evropské unii. V závěru knihy je etablování slovinského politického systému zasazeno do širšího kontextu vývoje v zemích střední a jihovýchodní Evropy. Srovnání vychází ze skutečnosti, že Slovinsko je jedinou tzv. postjugoslávskou zemí, která se stala konsolidovanou demokracií a „unikla tak z Balkánu“. Skryť popis