Státní úřednictvo představuje fenomén, který se zrodil v době osvícenství. Jeho velká chvíle však přišla až později, v rakousko-uherské éře panování císaře Františka Josefa I. Teprve tehdy úředník nastoupil svoji cestu ke slávě – vytvořil specifickou, vlivnou a privilegovanou společenskou vrstvu, získal rozsáhlé pravomoci a začal rozhodovat prakticky o všem, co se kolem něj dělo. Zaujal pozici, která, s jistým omezením, vlastně trvá až dodnes. Postava úředníka Jeho Veličenstva se již dávno odebrala do minulosti a s ní i doba, ve které žil. Osudy Jana Černého, jenž na přelomu 19. a 20. století nastoupil službu u okresního hejtmanství – onoho věrného obrazu habsburské říše v malém – pomohly zmizelý svět c. k. kanceláří znovu připomenout. Práce je první ucelenou monografií z pera českého historika, která se dotýká státního úřednictva na našem území před vznikem Československa a krátce po něm. Z formálního hlediska se jedná o analýzu úřednického prostředí s prvky monografie. Role průvodce po světě úřednictva „se zhostil“ Jan Černý (1874-1959), pozdější dvojnásobný ministerský předseda za první republiky. Jednotlivé etapy Černého služby u moravské politické správy na počátku minulého století byly reflektovány tak, aby vyvozené závěry vykazovaly obecnější povahu a aby byly, pokud možno, aplikovatelné na státní úřednictvo jako celek. Práce je rozdělena do kapitol, část se věnuje úřednictvu obecně, jako specifické skupině obyvatelstva, jeho počtu, národnostní struktuře, předpokladům pro vstup do státních služeb, další je věnována genezi správního systému a kompetenční sféře jeho složek, ostatní jsou dány jednotlivými služebními přiděleními Jana Černého. Výklad je doplněn o mimoslužební sféru, o oblast dějin každodennosti. Součástí práce je i rozbor dosavadních badatelských výsledků na poli dějin c. k. úřednictva, přehled využitých a využitelných pramenů a literatury. Státní úřednictvo představuje fenomén, který se zrodil v době osvícenství. Jeho velká chvíle však přišla až později, v rakousko-uherské éře panování císaře Františka Josefa I. Teprve tehdy úředník nastoupil svoji cestu ke slávě – vytvořil specifickou, vlivnou a privilegovanou společenskou vrstvu, získal rozsáhlé pravomoci a začal rozhodovat prakticky o všem, co se kolem něj dělo. Zaujal pozici, která, s jistým omezením, vlastně trvá až dodnes. Postava úředníka Jeho Veličenstva se již dávno odebrala do minulosti a s ní i doba, ve které žil. Osudy Jana Černého, jenž na přelomu 19. a 20. století nastoupil službu u okresního hejtmanství – onoho věrného obrazu habsburské říše v malém – pomohly zmizelý svět c. k. kanceláří znovu připomenout. Práce je první ucelenou monografií z pera českého historika, která se dotýká státního úřednictva na našem území před vznikem Československa a krátce po něm. Z formálního hlediska se jedná o analýzu úřednického prostředí s prvky monografie. Role průvodce po světě úřednictva „se zhostil“ Jan Černý (1874-1959), pozdější dvojnásobný ministerský předseda za první republiky. Jednotlivé etapy Černého služby u moravské politické správy na počátku minulého století byly reflektovány tak, aby vyvozené závěry vykazovaly obecnější povahu a aby byly, pokud možno, aplikovatelné na státní úřednictvo jako celek. Práce je rozdělena do kapitol, část se věnuje úřednictvu obecně, jako specifické skupině obyvatelstva, jeho počtu, národnostní struktuře, předpokladům pro vstup do státních služeb, další je věnována genezi správního systému a kompetenční sféře jeho složek, ostatní jsou dány jednotlivými služebními přiděleními Jana Černého. Výklad je doplněn o mimoslužební sféru, o oblast dějin každodennosti. Součástí práce je i rozbor dosavadních badatelských výsledků na poli dějin c. k. úřednictva, přehled využitých a využitelných pramenů a literatury. Státní úřednictvo představuje fenomén, který se zrodil v době osvícenství. Jeho velká chvíle však přišla až později, v rakousko-uherské éře panování císaře Františka Josefa I. Teprve tehdy úředník nastoupil svoji cestu ke slávě – vytvořil specifickou, vlivnou a privilegovanou společenskou vrstvu, získal rozsáhlé pravomoci a začal rozhodovat prakticky o všem, co se kolem něj dělo. Zaujal pozici, která, s jistým omezením, vlastně trvá až dodnes. Postava úředníka Jeho Veličenstva se již dávno odebrala do minulosti a s ní i doba, ve které žil. Osudy Jana Černého, jenž na přelomu 19. a 20. století nastoupil službu u okresního hejtmanství – onoho věrného obrazu habsburské říše v malém – pomohly zmizelý svět c. k. kanceláří znovu připomenout. Práce je první ucelenou monografií z pera českého historika, která se dotýká státního úřednictva na našem území před vznikem Československa a krátce po něm. Z formálního hlediska se jedná o analýzu úřednického prostředí s prvky monografie. Role průvodce po světě úřednictva „se zhostil“ Jan Černý (1874-1959), pozdější dvojnásobný ministerský předseda za první republiky. Jednotlivé etapy Černého služby u moravské politické správy na počátku minulého století byly reflektovány tak, aby vyvozené závěry vykazovaly obecnější povahu a aby byly, pokud možno, aplikovatelné na státní úřednictvo jako celek. Práce je rozdělena do kapitol, část se věnuje úřednictvu obecně, jako specifické skupině obyvatelstva, jeho počtu, národnostní struktuře, předpokladům pro vstup do státních služeb, další je věnována genezi správního systému a kompetenční sféře jeho složek, ostatní jsou dány jednotlivými služebními přiděleními Jana Černého. Výklad je doplněn o mimoslužební sféru, o oblast dějin každodennosti. Součástí práce je i rozbor dosavadních badatelských výsledků na poli dějin c. k. úřednictva, přehled využitých a využitelných pramenů a literatury. Státní úřednictvo představuje fenomén, který se zrodil v době osvícenství. Jeho velká chvíle však přišla až později, v rakousko-uherské éře panování císaře Františka Josefa I. Teprve tehdy úředník nastoupil svoji cestu ke slávě – vytvořil specifickou, vlivnou a privilegovanou společenskou vrstvu, získal rozsáhlé pravomoci a začal rozhodovat prakticky o všem, co se kolem něj dělo. Zaujal pozici, která, s jistým omezením, vlastně trvá až dodnes. Postava úředníka Jeho Veličenstva se již dávno odebrala do minulosti a s ní i doba, ve které žil. Osudy Jana Černého, jenž na přelomu 19. a 20. století nastoupil službu u okresního hejtmanství – onoho věrného obrazu habsburské říše v malém – pomohly zmizelý svět c. k. kanceláří znovu připomenout. Práce je první ucelenou monografií z pera českého historika, která se dotýká státního úřednictva na našem území před vznikem Československa a krátce po něm. Z formálního hlediska se jedná o analýzu úřednického prostředí s prvky monografie. Role průvodce po světě úřednictva „se zhostil“ Jan Černý (1874-1959), pozdější dvojnásobný ministerský předseda za první republiky. Jednotlivé etapy Černého služby u moravské politické správy na počátku minulého století byly reflektovány tak, aby vyvozené závěry vykazovaly obecnější povahu a aby byly, pokud možno, aplikovatelné na státní úřednictvo jako celek. Práce je rozdělena do kapitol, část se věnuje úřednictvu obecně, jako specifické skupině obyvatelstva, jeho počtu, národnostní struktuře, předpokladům pro vstup do státních služeb, další je věnována genezi správního systému a kompetenční sféře jeho složek, ostatní jsou dány jednotlivými služebními přiděleními Jana Černého. Výklad je doplněn o mimoslužební sféru, o oblast dějin každodennosti. Součástí práce je i rozbor dosavadních badatelských výsledků na poli dějin c. k. úřednictva, přehled využitých a využitelných pramenů a literatury. Skryť popis