Noc představuje všeobecně zvláštní či svým způsobem mimoběžný čas s vlastními významy, příležitostmi a nebezpečími, a také politickými, náboženskými, společenskými i hospodářskými důsledky. Od nejstarších kultur působí jako metafora a symbol, a provází rétoriku a obraznost nejrůznějších myšlenkových směrů a sociálních projektů, utopií a experimentů. Také je často spojována se zločinem.
V moderní době byl noční čas systematicky \"kolonizován\" a noční činnost \"normalizována\". Průmyslová modernita si noc podmanila jakožto další příležitost pro pracovní a výrobní procesy. Rozvoj technologií a osvětlení pak noční město otevřel lidem jakožto prostor volného času a zábavy. Všechny tyto aspekty působily i v Československu po druhé světové válce, které se tehdy vydalo cestou budování nového - socialistického - společenského systému, jehož oficiálně dosáhlo v roce 1960. Kniha se proto zabývá otázkou, jak se v tomto procesu utvářela nová - socialistická - noc, ať už v jejím symbolickém vnímání, tak v každodenním prožívání.