Nejbližší spolupracovník Stephena Hawkinga ve své knize představuje poslední myšlenky o vesmíru této intelektuální hvězdy našeho věku. Jedná se o dramatickou revizi teorie, kterou Hawking předložil ve své Stručné historii času.

Snad největší otázkou, kterou se Stephen Hawking během svého neobyčejného života snažil zodpovědět, bylo, jak mohly ve vesmíru vzniknout podmínky tak dokonale příznivé pro život. Tato záhada vedla Hawkinga ke studiu vzniku vesmíru pomocí velkého třesku. Jeho raná práce ale narazila na nepřekonatelnou překážku, kdy by podle předpovědí matematiky mnoho velkých třesků vytvořilo multivesmír, v němž by většina vesmírů byla příliš bizarní na to, aby se v nich mohl objevit život.

Společně se svým přítelem a spolupracovníkem Thomasem Hertogem pak Hawking dvacet let na katedře teoretické fyziky v Cambridgi vyvíjeli novou teorii vesmíru, která by mohla vysvětlit vznik života. Prostudovali přitom extrémní kvantovou fyziku kosmických hologramů a vydali se daleko do minulosti, až k našim nejvzdálenějším kořenům, aby s překvapením objevili hlubší úroveň vývoje, v níž se fyzikální zákony proměňují a zjednodušují, až mizí částice, síly, a dokonce i samotný čas. Tento objev je přivedl k převratné myšlence: fyzikální zákony nejsou vytesány do kamene, ale rodí se a spoluvytvářejí společně s jimi řízeným vesmírem. S blížícími se posledními Hawkingovými dny zveřejnila dvojice teorii, navrhující radikálně nový darwinistický pohled na vznik našeho vesmíru.

Kniha O původu času nabízí pozoruhodnou novou vizi zrodu vesmíru, která zásadně mění způsob přemýšlení o našem místě v kosmickém řádu, a nakonec se může ukázat jako Hawkingův největší vědecký odkaz. Hertog detailně přibližuje Hawkingovu filozofii jdoucí „shora dolů“, která je založena na zjištění, že veškeré kvantové chování je podmíněné existencí pozorovatele, a tvrdí, že fyzika není nezávislá na lidském měření a pozorování: „Vytváříme vesmír ve stejném smyslu, jako vesmír vytváří nás.“

Jakkoli jeho pozorování zatím zůstává v teoretické rovině, Hertogovy průkopnické myšlenky v sobě nesou potenciál převrátit tradiční pojetí příčinnosti a fyzikálních zákonů vzhůru nohama.