Poslední zahrada pozemských rozkoší je hluboce poetická divadelní hra volně inspirovaná triptychem Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší.

Příběh se odehrává v postapokalyptické Olomouci, po událostech Boschova pekla, kde přežili pouze dvě umělecké osobnosti - Fotograf a Malířka. Prostřednictvím jejich konfliktů, introspektivních monologů a symbolických setkání hra zkoumá nadčasová témata lásky, umění, smrti, předurčení a lidské empatie.

Podobně jako v ikonickém triptychu se i zde objevují výrazné metafory a symboly, které kladou důraz na psychologii postav, přičemž stylizované a poetické dialogy ještě více umocňují jejich symbolický význam.
Dějová linie představuje vývoj vztahu mezi hlavními postavami. Je to cesta k tomu, co by v nastoleném světě mohlo dávat smysl - být spolu.