Kdysi dávno byl Jiří Koten odhodlán stát se básníkem, pak jej ale život přikoval k vědecké a pedagogické práci. Co s lyrikou v takovém případě? Zůstává jako prostor pro naše nejbližší, pro starost o ně, i o sebe sama jako jejich nejbližšího. Zděděné knihy stále ještě zrcadlí oči otce. Vědomí, že...
prečítať celé
Kdysi dávno byl Jiří Koten odhodlán stát se básníkem, pak jej ale život přikoval k vědecké a pedagogické práci. Co s lyrikou v takovém případě? Zůstává jako prostor pro naše nejbližší, pro starost o ně, i o sebe sama jako jejich nejbližšího. Zděděné knihy stále ještě zrcadlí oči otce. Vědomí, že ve slově „směsný“ je druhý háček palčivě blízko a že nejde vlastně o nic jiného než jej stále znovu trpělivě, pečlivě gumovat.
Skryť popis