Mině je třicet let a vede v Londýně svůj pečlivě budovaný život. V křečovité snaze cítit se konečně „správně“ se nechová zrovna spontánně. Jednoho večera jí zavolá matka a oznámí jí, že její otec zemřel. Mina se vrací domů na pohřeb, ale nakonec zůstává mnohem déle, než měla v plánu. Domovem se jí stává předměstí přímořského městečka, kde její otec provozoval malý plážový bar navštěvovaný převážně přistěhovalci a tvořila se kolem něho malá komunita lidí, kteří se v zemi necítili vítáni. Na tomto podivném místě se zdá, že se nikdo nenachází tam, kam patří, lidé se tu až příliš často zjevují jako přízraky, které se mihnou a zmizí. Mina tu ale nalezne svou rodinu, přátele, a především pravdu o svém otci: bájném, nepolapitelném muži, věčném přistěhovalci s tajemnou minulostí v africkém Maroku.