Čtvrtá básnická sbírka Taša Andjelkovského, jehož prvotina Spálov, vydaná v nakladatelství Torst, byla oceněna Magnesií Literou, má všechny vlastnosti jeho poezie předchozí: maximální slovní úspornost, práci se zámlkami a tichem, existenciální rozměr, vážnost. Nový zde je monotematický charakter knihy: sbírka je cele věnována památce jedné milované ženy. Na minimálním prostoru, minimem slov dosahuje autor nebývalé působivosti. Smrt je zde autorovi i čtenáři na dosah. Byla láska, byla blízkost, byla bolest, byl nejednoduchý, těžký život. A najednou není nic. Zbyl jen prázdný, vybydlený prostor - holina.