V práci Evy Kalivodové se prolíná několik jejích
dlouhodobých zájmů, a to o oblast české a anglické literatury 19.
století s některými přesahy do století dvacátého, o problematiku
překladu a o rodová čili genderová studia. Právě hra mnohostranných
vzájemných působení, mezi kterými autorka nachází...
prečítať celé
V práci Evy Kalivodové se prolíná několik jejích
dlouhodobých zájmů, a to o oblast české a anglické literatury 19.
století s některými přesahy do století dvacátého, o problematiku
překladu a o rodová čili genderová studia. Právě hra mnohostranných
vzájemných působení, mezi kterými autorka nachází neočekávaná
spojení, a dokáže tak nabídnout nové vnímání koncepcí, pojmů a
tvrzení, tradičně ukotvených v diskurzu (zdánlivě) oddělených
disciplín, činí z daného textu téměř dobrodružství.
Svůj koncept rodu v životě literatury odvíjí Eva Kalivodová
od takového chápání kategorie rodu, jehož obsah se ustaluje či děje
v době každé jedné situace a ve vzájemném napětí rodů obou.
Dodejme, že svým textem tuto cestu podnětně otevírá, přičemž do
sítě dynamiky rodových vztahů zapojuje také dynamiku domácího a
cizího, sledovanou na materiále překladů. Právě setkání s cizím a
proces jeho přenesení do domácího kontextu může efektivně odhalit
limity a povahu našeho vlastního sebe-pochopení, a tedy i
sebe-pochopení rodového.
V práci Evy Kalivodové se prolíná několik jejích
dlouhodobých zájmů, a to o oblast české a anglické literatury 19.
století s některými přesahy do století dvacátého, o problematiku
překladu a o rodová čili genderová studia. Právě hra mnohostranných
vzájemných působení, mezi kterými autorka nachází neočekávaná
spojení, a dokáže tak nabídnout nové vnímání koncepcí, pojmů a
tvrzení, tradičně ukotvených v diskurzu (zdánlivě) oddělených
disciplín, činí z daného textu téměř dobrodružství.
Svůj koncept rodu v životě literatury odvíjí Eva Kalivodová
od takového chápání kategorie rodu, jehož obsah se ustaluje či děje
v době každé jedné situace a ve vzájemném napětí rodů obou.
Dodejme, že svým textem tuto cestu podnětně otevírá, přičemž do
sítě dynamiky rodových vztahů zapojuje také dynamiku domácího a
cizího, sledovanou na materiále překladů. Právě setkání s cizím a
proces jeho přenesení do domácího kontextu může efektivně odhalit
limity a povahu našeho vlastního sebe-pochopení, a tedy i
sebe-pochopení rodového.
Skryť popis
Recenzie