Dosud málo známý a nezaslouženě zapomenutý výtvarný
fotograf Rupert Kytka (1910-1993) patří do generace umělců spjatých
s meziválečným amatérským hnutím. Nejvýznamnější práce ovšem
vytvořil až v šedesátých letech jako zakládající člen olomoucké
skupiny DOFO, prvního poválečného československého...
prečítať celé
Dosud málo známý a nezaslouženě zapomenutý výtvarný
fotograf Rupert Kytka (1910-1993) patří do generace umělců spjatých
s meziválečným amatérským hnutím. Nejvýznamnější práce ovšem
vytvořil až v šedesátých letech jako zakládající člen olomoucké
skupiny DOFO, prvního poválečného československého fotografického
sdružení (vzniklo roku 1959), k jejímuž věhlasu přispěli později
například Ivo Přeček a Vilém Reichmann. Z této doby vynikají
zejména Kytkovy snímky v duchu poezie všedního dne (se styčnými
plochami s tradicí surrealismu a imaginativního umění) a fotografie
blížící se svým výrazem umění op-artu či informelu (mj. skleněné
struktury). K jeho vrcholným snímkům patří zátiší v exteriéru i
interiéru, často citlivě zobrazující odhozené a různě destruované
předměty. Fotografickou dráhu pak Rupert Kytka zakončil výjimečným
souborem Dobrá země (1969-1979), kdy zejména v detailech opět
prokázal schopnost mistrovsky rytmizovat námět. Zhodnotil tak
zároveň celoživotní zájem o fotografii horské krajiny.
Reprezentativní výběr (téměř padesát kvalitních reprodukcí) z
Kytkova neokázalého, ale dnes již klasického díla je uveden
průkopnickou studií Lukáše Bártla a uzavřen soupisem výstav
umělce.
Skryť popis
Recenzie