První generace anglických romantiků, zastoupená takovými velikány, jako byli William Wordsworth (1770-1850) či S. T. Coleridge (1772 -1834), ale i básníky průměrnějšími, k nimž se řadí Robert Southey (1774-1843), bývá spojována s označením "jezerní básníci". Samo toto přízvisko zní romanticky a neméně romanticky působí i kraj, k němuž se vztahuje a kde tito tvůrci prožili část svého života, půvabný, divoký kout severozápadní Anglie. Romantická je i cesta, kterou dílo jezerních romantiků pronikalo do světa. Přítomný svazek je toho důkazem: český výbor z básnické tvorby Wordsworthe, Coleridge a Southeyho pořídil na počátku sedmdesátých let 20. století katolický básník Václav Renč (1911 -1973) v dobré víře, že jeho práce má naději na vydání. Dobový vývoj však záhy básníkovi a překladateli již podruhé na dlouhou dobu znemožnil publikační činnost, Václav Renč několik málo let poté umírá a strojopis nesoucí jedinečný důkaz jeho výsostného umění slova, které uměl propůjčit i cizím hlasům, se na desetiletí ztrácí kdesi v útrobách nakladatelských archivů. Teprve nedávný objev kopie, do níž naštěstí básník zanášel i svoje opravy, poskytuje čtenářům příležitost seznámit se s Renčovou podobou anglické romantické poezie a také prostřednictvím básníkovy korespondence s editorem původního výboru Zdeňkem Stříbrným nahlédnout do překladatelovy tvůrčí dílny a měnících se podmínek doby. První generace anglických romantiků, zastoupená takovými velikány, jako byli William Wordsworth (1770-1850) či S. T. Coleridge (1772 -1834), ale i básníky průměrnějšími, k nimž se řadí Robert Southey (1774-1843), bývá spojována s označením "jezerní básníci". Samo toto přízvisko zní romanticky a neméně romanticky působí i kraj, k němuž se vztahuje a kde tito tvůrci prožili část svého života, půvabný, divoký kout severozápadní Anglie. Romantická je i cesta, kterou dílo jezerních romantiků pronikalo do světa. Přítomný svazek je toho důkazem: český výbor z básnické tvorby Wordsworthe, Coleridge a Southeyho pořídil na počátku sedmdesátých let 20. století katolický básník Václav Renč (1911 -1973) v dobré víře, že jeho práce má naději na vydání. Dobový vývoj však záhy básníkovi a překladateli již podruhé na dlouhou dobu znemožnil publikační činnost, Václav Renč několik málo let poté umírá a strojopis nesoucí jedinečný důkaz jeho výsostného umění slova, které uměl propůjčit i cizím hlasům, se na desetiletí ztrácí kdesi v útrobách nakladatelských archivů. Teprve nedávný objev kopie, do níž naštěstí básník zanášel i svoje opravy, poskytuje čtenářům příležitost seznámit se s Renčovou podobou anglické romantické poezie a také prostřednictvím básníkovy korespondence s editorem původního výboru Zdeňkem Stříbrným nahlédnout do překladatelovy tvůrčí dílny a měnících se podmínek doby. První generace anglických romantiků, zastoupená takovými velikány, jako byli William Wordsworth (1770-1850) či S. T. Coleridge (1772 -1834), ale i básníky průměrnějšími, k nimž se řadí Robert Southey (1774-1843), bývá spojována s označením "jezerní básníci". Samo toto přízvisko zní romanticky a neméně romanticky působí i kraj, k němuž se vztahuje a kde tito tvůrci prožili část svého života, půvabný, divoký kout severozápadní Anglie. Romantická je i cesta, kterou dílo jezerních romantiků pronikalo do světa. Přítomný svazek je toho důkazem: český výbor z básnické tvorby Wordsworthe, Coleridge a Southeyho pořídil na počátku sedmdesátých let 20. století katolický básník Václav Renč (1911 -1973) v dobré víře, že jeho práce má naději na vydání. Dobový vývoj však záhy básníkovi a překladateli již podruhé na dlouhou dobu znemožnil publikační činnost, Václav Renč několik málo let poté umírá a strojopis nesoucí jedinečný důkaz jeho výsostného umění slova, které uměl propůjčit i cizím hlasům, se na desetiletí ztrácí kdesi v útrobách nakladatelských archivů. Teprve nedávný objev kopie, do níž naštěstí básník zanášel i svoje opravy, poskytuje čtenářům příležitost seznámit se s Renčovou podobou anglické romantické poezie a také prostřednictvím básníkovy korespondence s editorem původního výboru Zdeňkem Stříbrným nahlédnout do překladatelovy tvůrčí dílny a měnících se podmínek doby. Skryť popis