Když mne ten mameluk pozoroval úplně osamoceného a bez znalosti místního jazyka, laskavě se mě ujal a vzal mě s sebou. Protože neměl stan, uložili jsme se na noc pod stromy v sadě.

Tak jsem se začal učit spát na holé zemi, pít vodu bez vína a sedět se zkříženýma nohama, což pro mne bylo ze začátku nejtěžší. Obtížné se mi zdálo také jezdit na koni s krátkými třmeny: někdy jsem byl celý nesvůj z toho, že když sesednu z koně, nemůžu se vyšvihnout zpátky bez cizí pomoci. A ta bolest v lýtkách! Ale postupně jsem si zvykl a tento způsob jízdy se mi zdál dokonce pohodlnější než náš.