Tři ukázky z Nodierova prozaického díla pocházejí z
třicátých let 19. století, kdy v autorově tvorbě převládají
fantastické náměty, jako je tomu v
. S rozpoutanými živly, jež blížící se
dies irae dramaticky ohlašují, se setkáme i v
, jež byla nepochybně předobrazem Vernovy
Stilly v románu...
prečítať celé
Tři ukázky z Nodierova prozaického díla pocházejí z
třicátých let 19. století, kdy v autorově tvorbě převládají
fantastické náměty, jako je tomu v
. S rozpoutanými živly, jež blížící se
dies irae dramaticky ohlašují, se setkáme i v
, jež byla nepochybně předobrazem Vernovy
Stilly v románu Tajemný hrad v Karpatech. Próza
bývá vnímána jako snový protějšek Inés, jejíž námět
Nodier vytěžil z cesty do Španělska v roce 1827. Autor zde ilustuje
názor, že základním úkolem umělce je zůstat za všech okolností sám
sebou, vytvářet iluzi, a nikoli hledat pravdu.
Úvalu mrtvého muže
Tři ukázky z Nodierova prozaického díla pocházejí z
třicátých let 19. století, kdy v autorově tvorbě převládají
fantastické náměty, jako je tomu v
. S rozpoutanými živly, jež blížící se
dies irae dramaticky ohlašují, se setkáme i v
, jež byla nepochybně předobrazem Vernovy
Stilly v románu Tajemný hrad v Karpatech. Próza
bývá vnímána jako snový protějšek Inés, jejíž námět
Nodier vytěžil z cesty do Španělska v roce 1827. Autor zde ilustuje
názor, že základním úkolem umělce je zůstat za všech okolností sám
sebou, vytvářet iluzi, a nikoli hledat pravdu.
Inés de Las Sierass
Tři ukázky z Nodierova prozaického díla pocházejí z
třicátých let 19. století, kdy v autorově tvorbě převládají
fantastické náměty, jako je tomu v
. S rozpoutanými živly, jež blížící se
dies irae dramaticky ohlašují, se setkáme i v
, jež byla nepochybně předobrazem Vernovy
Stilly v románu Tajemný hrad v Karpatech. Próza
bývá vnímána jako snový protějšek Inés, jejíž námět
Nodier vytěžil z cesty do Španělska v roce 1827. Autor zde ilustuje
názor, že základním úkolem umělce je zůstat za všech okolností sám
sebou, vytvářet iluzi, a nikoli hledat pravdu.
Devítník
Tři ukázky z Nodierova prozaického díla pocházejí z
třicátých let 19. století, kdy v autorově tvorbě převládají
fantastické náměty, jako je tomu v
. S rozpoutanými živly, jež blížící se
dies irae dramaticky ohlašují, se setkáme i v
, jež byla nepochybně předobrazem Vernovy
Stilly v románu Tajemný hrad v Karpatech. Próza
bývá vnímána jako snový protějšek Inés, jejíž námět
Nodier vytěžil z cesty do Španělska v roce 1827. Autor zde ilustuje
názor, že základním úkolem umělce je zůstat za všech okolností sám
sebou, vytvářet iluzi, a nikoli hledat pravdu.
Skryť popis
Recenzie