Publikace je zaměřená především na problematiku soukromého poskytování veřejných statků. V této souvislosti je vysvětlen fenomén tzv. černého pasažérství. Důraz je kladen na identifikaci a sumarizaci možností, které mohou tomuto jevu předejít, či ho nějakým způsobem omezit, aniž by byl nutný zásah státu do ekonomiky. Autor hledá odpověď na otázky: Mohou lidé dobrovolně spolupracovat, aniž by jim to bylo nařízeno? Za jakých podmínek může tato spolupráce nastat a které faktory jí mohou napomáhat? U kterých typů veřejných statků nelze tuto spolupráci naopak očekávat?

Zvláštní pozornost je věnována jednomu z tradičních příkladů veřejného statku, a to charitativní činnosti. Právě příklad charity ukazuje, že spojení mezi veřejným statkem a veřejným poskytováním není v praxi pravidlem. Pro studium soukromého poskytování veřejných statků mají nezastupitelný význam ekonomické experimenty, které postupně vedly dokonce k přehodnocení teorie a jejímu značnému obohacení. Přínos publikace spočívá mj. právě ve spojení experimentální ekonomie a teorie veřejných statků. Autor uvádí příklady experimentů, které byly realizovány na zejména českých vysokých školách. Text je doplněn případovou studií Podoba a výsledky výukového experimentu s veřejnými statky a přílohami, které obsahují mj. vybrané modely teorie her. V závěru je uvedena aktuální literatura, nechybí ani jmenný a věcný rejstřík.