Z dopisu P. Metoděje rodné sestře Marii na začátku roku 1982:<BR>To je pěkné, že sis v ty vánoční dny přečítala v dopisech vzpomínky na maminku, na Pepu a na všechny. To v nás probudí novou láskyplnou vděčnost. Máš pravdu, že ke stáří docela jinak prožíváme spojení mezi sebou, celkově spojení s různými lidmi, ale právě také se sourozenci. Já to také cítím. Já jsem Vás měl všechny vždycky velmi rád, ale teď k Vám všem cítím ještě něco docela zvláštního, jsem s Vámi vnitřně úplně spojen. Ano, ke konci nás zcela naplní milost Boží a je takřka hmatatelná, skutečně ji zakoušíme. A to je krásné a milé. Tyto milostiplné věci jsou vždy spojeny s oběťmi, se zkouškami. Ale to už patří k věci. Skryť popis