Vzpomínky a obrázky ze života lidí na šumavské samotě Lesní samoty přímo v srdci Šumavy mají své kouzlo jak v letních, tak v zimních slunečných dnech. Příroda je drsná, vrtkavá, ze zimního slunečního svitu se do půl hodiny promění v běsnící sněhovou vánici. Stále stejné kouzlo má i podroklanská mýtina, na které stávala Roklanská hájenka. Nikdo už nevěří, že v tak odlehlém koutě Šumavy dokázali žít lidé po celý rok bez dnešních technických vymožeností. Přesto to dokázala statečná a odvážná rodina lesního Kortuse, která žila v tomto malebném místě dvacet šest let, od okolního světa vzdálena několik hodin chůze. Skryť popis