Kristina, Celeste a Juliana – tři sestry, které na vlastní kůži zakusily, jaké to je, žít podle „zákona lásky“. Pod tímto označením sekta Děti Boží skrývá sexuální zneužívání dětí. Od tří let se na ně pohlíží jako na sexuální objekt, musí plnit nejrůznější zvrácené požadavky a čelí fyzickému i psychickému týrání. Pod rouškou svobodného přístupu k sexu se zde provozuje prostituce a pornografie, z níž sektě plynou bohaté příjmy. Děti žijící v komunách po celém světě nemají přístup k formálnímu vzdělání, v útlém věku bývají odebrány rodičům a v táborech musí poslouchat své „pastýře“, kteří je krutě trestají za naprosto nesmyslné prohřešky a nutí je žebrat o peníze. Nemoc se považuje za slabost ve víře, a když dívka odmítne sex, hovoří z ní ďábel. „Prorok“ pečlivě dbá o své ovečky a posílá dopisy, v nichž podává patřičné instrukce – je zakázáno jíst vidličkou a nožem, muži nesmí nosit slipy a ženy džíny, jídlo se nesmí kořenit černým pepřem. Jen málo příkazů však působí jako pro zasmání, jak dosvědčuje případ, kdy byla „pro svou spásu“ umučena vlastní Moova vnučka, kterou předtím zneužíval. Otřesný příběh sester, jimž se nakonec po dlouholetém utrpení podařilo ze společenství sekty uniknout, ukazuje, jak neuvěřitelně snadné je propadnout zvrácené ideologii, která zotročuje člověka a umožňuje trýznění ve jménu dobra.