Knížka je věnována češtině Daniela Adama z Veleslavína (1546–1599), pedagoga, historika, nakladatele, tiskaře a organizátora pražského kulturního života druhé poloviny 16. století. Jazykovědný výzkum je založen na jasně definované materiálové bázi textů, jejichž autorem je s velkou pravděpodobností Veleslavín. Výjimečně se jedná o rukopisný záznam, a to o autograf Daniela Adama z Veleslavína. Ten užíváme téměř výhradně při analýzách pravopisu a hláskosloví. Zbytek materiálové báze tvoří tištěné texty, na jejichž vznik měl Daniel Adam rozhodující vliv. Jde hlavně o předmluvy k vydávaným dílům, které signoval sám či s další osobou. Dále se jedná o reedice starších děl, jejichž češtinu Veleslavín výrazně pozměňoval a opravoval. Věnujeme se zejména popisu jazyka, avšak (vzhledem ke kusým a často sporným informacím o jeho životě a díle na straně jedné a vzhledem k rezonování Veleslavínova jména v pozdější české kultuře na straně druhé) připojujeme i kapitolu biografickou. Jádrem knihy jsou však kapitoly o jednotlivých jazykových rovinách – o pravopisu a typografii, o hláskosloví, o tvarosloví, o slovní zásobě a o slovotvorbě, o skladbě a o stylu. Tyto analyticky pojaté kapitoly s mnohými citacemi z Veleslavínových textů doplňuje kapitola shrnující poznatky o jednotlivých jazykových plánech. Veleslavínovu češtinu postihujeme v dynamice jazykového vývoje a snažíme se zachytit její rysy jak vzhledem k situaci ve staré češtině, tak vzhledem ke stavu v moderním jazyce, přičemž zvláště se věnujeme jevům charakteristickým pro humanistickou češtinu. Zjištěné informace konfrontujeme mimo jiné s dobovými jazykovými příručkami a také s jazykem nejprestižnějšího díla 16. století, Bible kralické. – Vychází ve spolupráci s Ústavem pro jazyk český AV ČR, v.v.i. za podpory Grantové agentury ČR.