Mimořádné talenty kytaristy Luboše Andršta, hráče na klávesy Emila Viklického či saxofonisty Rudolfa daly dohromady jedny z nejlepších nahrávek české fusion music 70. let. Jiří Černý o Energitu v roce 1976 napsal: „Před osmi lety byl Luboš Andršt průkopníkem elektrického kytarového blues v zemi pochodů a polek. Po letech vzájemných kompromisů při koncertní i studiové hře s rockovými a jazzovými hudebníky se mu na tomto albu splnila velká přání: naučil se na svůj nástroj zpívat a v posledním složení své skupiny Energit (od podzimu 1974) našel tvořivé hráče, kteří s radostným vytržením obměňují jeho skladatelské nápady. Jejich nástroje, znamenitě technicky ovládané, pestře oslavují jazzrockové zvukové bohatství, projevují se ve všech barvách a jsou k tomu vybaveny vší dostupnou technikou.“