Kniha Kapitalismus, socialismus a budoucnost kriticky analyzuje oba dva systémy, které zkoumá především z hlediska jejich legitimity. Její autoři ukazují, že byl-li kapitalismus svého času legitimním systémem, dnes to již neplatí. Je totiž stále zřejmější, že v současné fázi kapitalismu se místo standardního zisku čím dál více prosazuje princip renty, s níž jsou nutně spojena privilegia úzké skupiny. Pro tuto privilegovanou elitu je příznačné, že její příjmy jsou neúměrně vysoké oproti nedostatečným příležitostem, které poskytuje druhým a společnosti jako celku, a oproti daním, jež platí a jež se neúprosně přesunuly z nejbohatších na společenskou většinu.
Budoucnost je spjata se stále dynamičtějším technickým rozvojem, automatizací a robotizací. Autoři publikace se proto zabývají také otázkou, jakým způsobem nové technologie proměňují současné mocenské vztahy, respektive jak se k nim současné mocenské a příjmové elity staví. Zaobírají se snahami o zneužívání vyspělých technologií k mocenským a represivním účelům, ale také se zamýšlejí nad potenciálem pracovně-úsporných technologií a moderních technologických postupů umožňujících sdílení. Ty sice dosud působí v rámci stávajícího systému, jelikož však mají povahu veřejného statku, stále více logiku současného řádu přerůstají. Povaha těchto technologií je jedním ze znaků svědčících o tom, že nový, od kapitalismu kvalitativně odlišný systém je již dnes „doma mezi námi“, neboť – jak vysvětlují autoři knihy – „Mikeš už přišel“...