V archíve sa objavili neobyčajné zápisky a Jozef Honza-Dubnický sa akoby druhýkrát narodil. Zabudlo sa na neho skutočne dôkladne, a pritom to bol človek, ktorý veľkú časť svojho života venoval druhým. Na začiatku 20. storočia aktívne spolupracoval so slovenskými buditeľmi, šíril národnú osvetu, organizoval a viedol kultúrne spolky. V Amerike sa stretol s najvýznamnejšími predstaviteľmi česko-slovenského zahraničného exilu M. R. Štefánikom a T. G. Masarykom. Bol veliteľom prvej výpravy slovenských a českých dobrovoľníkov, príslušníkom československých légií vo Francúzsku, kde sa stýkal s E. Benešom, J. Šnejdárkom a ďalšími aktérmi prvého odboja v rokoch 1914 – 1918. Po vzniku Československej republiky riadil Propagačnú, neskôr Spravodajskú kanceláriu, ktorá pôsobila pod vedením Dr. V. Šrobára, ministra pre správu Slovenska. Príbeh jeho života sa číta ako vzrušujúci román.

Honza-Dubnický bol stúpencom česko-slovenskej spolupráce, ale pritom vždy poukazoval na to, ak sa na Slovákov zabúdalo. Z jeho záznamov sa verejnosť prvýkrát dozvedá o pozadí a súvislostiach odstraňovania miléniových pomníkov na Devíne a Zobore v roku 1921.

Do rámca spomienok na sté výročie začatia 1. svetovej vojny vhodne zapadá aj prehľadná štúdia o dejinách československého zahraničného vojska, ako náčrt tejto významnej kapitoly slovenskej histórie. Téma čs. légií a legionárov nebola v súlade s ideológiou minulého režimu a mala byť vymazaná z povedomia verejnosti, čo sa najmä na Slovensku takmer podarilo. Preto táto kniha, vychádzajúca vo veľmi vhodnom čase, zapĺňa aj veľkú medzeru v našej historiografii.Téma československých legií a legionářů nebylo v souladu s ideologií minulého režimu; mělo být vytěsněno z povědomí veřejnosti. Skutečné místo se tomuto tématu vrací teprve postupně, s překonáváním různých mýtů. Jozef Honza-Dubnický – bojovník československých legií ve Francii – je o to zajímavější postavou, že po několikaletém pobytu v Americe přichází do legií nikoli z tábora válečných zajatců, nýbrž v rámci dobrovolnického náboru přímo z prostředí amerických Slováků. To je specifická a zpravidla zapomínaná součást legionářských dějin.

V Americe se setkal s vedoucími představiteli československé zahraniční akce T. G. Masarykem a M. R. Štefánikem a byl velitelem první výpravy dobrovolníků slovenské národnosti z Ameriky do Francie v listopadu 1917. Ve Francii se stýkal s E. Benešem, J. Šnejdárkem, L. Sychravou a dalšími představiteli prvního odboje. Honza byl jedním z trojice legionářů, kteří 29. června 1918 eskortovali bojový prapor na přísahu do Darney.

Ve svém poválečném životě se nestal tak slavnou osobností, jako byli slovenští legionáři J. Jesenský či J. Papánek, nebyl ovšem ani postavou okrajovou. Tím spíše je barvitou, přitažlivou osobností. Vydání Dubnického pamětí představuje „živé dějiny“.