Kniha přináší kritické vydání rukopisného deníku českého historika a československého diplomata K. Krofty (1876-1945) z prvních let po té, co opustil akademickou dráhu a z podnětu prezidenta Masaryka vstoupil do rodící se diplomatické služby Československé republiky. Většina z jeho záznamů reflektuje jeho téměř dvouleté působení ve funkci prvního vyslance republiky ve Vatikánu (1920-21) a řadu problémů s ním souvisejících, mimo jiné postoje kurie na sklonku episkopátu Benedikta XV. k novému uspořádání střední Evropy po první světové válce. Deníky jsou i dobrým zrcadlem nejednoduchého vývoje vztahu mezi politickou reprezentací československého státu a špičkami katolického kléru na počátku dvacátých let, kdy byl katolicismus zvláště v českých zemích oslaben jednak renesancí církevně reformních proudů, jednak masovými projevy celkové sociální sekularizace. Poslední část Kroftových zápisů pak pojednává o počáteční fázi jeho vyslanecké mise v sousední Rakouské republice (1922), kdy se jednalo o ratifikaci politické smlouvy mezi oběma nástupnickými státy. Edice je doplněna nejen bohatým poznámkovým aparátem, ale také 26 dokumenty většinou přímo z Kroftova pera, které dokreslují některé z problémů traktovaných v jeho zápisech. Celkově je Kroftův deník jedinečným svědectvím nejen o počátcích československé diplomacie, ale i o politické atmosféře Říma a Vídně počátku dvacátých let XX. století. Skryť popis