Kniha zachycuje přednášku, kterou proslulý švýcarský architekt proslovil v červnu 2003 na literárně-hudebním festivalu „Cesty krajinou“.
V devíti kapitolách se autor zamýšlí nad tím, co vytváří pro člověka příjemnou atmosféru, prostor, v němž se člověk dobře cítí, a v jakém smyslu a míře k ní přispívá právě architektura. Na atmosféru, která člověka obklopuje, působí mnoho dílčích impulsů, z nichž některé jsou ryze individuální nebo momentální a některé lze do jisté míry zevšeobecnit. Klade si otázky, jak vymyslet domy, v nichž i v jejich blízkosti by bylo člověku dobře – k tomu bere v úvahu nejrůznější detaily, které ho mohou inspirovat – jsou to obrazy, hudba, dojmy z četby, pohled na krajinu, osvětlení, nahodilé kompozice, vzájemné působení různých materiálů, proporce,… Jak s tím vším zacházet, jak to převést do jazyka architektury? V čem vězí ona magie, která udělá postavený dům krásným a příjemným k pobývání? Autorovo zamyšlení je podáno stejně spontánně, jak byla přednáška proslovena, a ke každé stránce je autorem přiřazena fotografie ilustrující architektovy úvahy.

Peter Zumthor se narodil v roce 1943 v Basileji; vyučil se truhlářem, vystudoval návrhářství a architekturu na Uměleckoprůmyslové škole v Basileji a na Prattově institutu v New Yorku. Od roku 1979 vede vlastní architektonický ateliér v Haldensteinu ve Švýcarsku.
Nejdůležitější stavby: Zastřešení římských vykopávek na archeologickém nalezišti, Chur, 1986; Kaple sv. Benedikta, Sumvitg, 1988; Bydlení pro seniory, Chur-Masans, 1993; Termální lázně, Vals, 1996; Muzeum umění Bregenz, 1997; „Klangkörper“, švýcarský pavilon na Expo 2000, Hannover, 2000; Dokumentační centrum Topografie teroru, 1997, Berlín, rozestavěná stavba byla z rozhodnutí spolkové země Berlín zbourána; Muzeum umění Kolumba, Kolín nad Rýnem, 2007; Polní kaple bratra Klause, Mechernich-Wachendorf, Německo, 2007; obytné domy Annalisy a Petera Zumthorových – „Unterhus“ a „Oberhus“, Vals-Leis, Švýcarsko, 2009.