"Proč je umění krásné? Protože je zbytečné!" poznamenává v Knize neklidu Fernando Pessoa. Co je ale potom v životě nezbytné a proč člověk věnuje tolik času a energie právě takovým zbytečnostem, jako jsou románové příběhy, symfonické skladby nebo malba? A proč právě s uměním spojujeme sílu a jedinečnost lidského ducha? Existuje ještě rozdíl mezi uměním a kýčem? Jakou vůbec může mít umění a literatura funkci či hodnotu v dnešní digitalizované, globálně nebezpečné civilizaci? A jaké postavení v ní má umělec? Eseje v této knize vznikaly ze zaujetí pro současné umění a literaturu jako zvláštní formu lidského myšlení - myšlení, ve kterém se smysl nepotvrzuje, ale neustále znovu a znovu objevuje. Skryť popis