Změny v minimální a zaručené mzdě – Zásadní změna spočívá v tom, že se mění ustanovení § 111 až 131 ZP a dochází podle novely k jinému způsobu výpočtu minimální mzdy. Měsíční minimální mzda bude součinem průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Titul obsahuje: Měsíčník obsahuje aktuální příspěvky doplněné o příklady z praxe a aktuální judikaturu. Je rozdělen na rubriky: Aktuálně, Pracovní právo, Chyby a pokuty, Judikatura, Pracovní cesta, Automobil v podnikání, Odvody, Veřejná správa, Vzory smluv, Výdaje zaměstnavatele, Vedoucí pracovník … - Změny v minimální a zaručené mzdě - Pracovní doba a dovolená – změny v rozvrhu - Zaměstnanec zakládá DIP v rámci spoření na stáří - Jak uzavřít kolektivní smlouvu po novele zákoníku práce - Změny v zaměstnávání osob se zdravotním postižením - Zaměstnanci z ciziny – pravidla zaměstnávání - Zaměstnanecké benefity po změnách od 1.-7.-2024 - Mimořádné odpuštění penále ve zdravotním pojištění - Legislativní vývoj u dohod o provedení práce a zdravotní pojištění - Přeložení do jiného místa výkonu práce a pracovní cesta - Nové hygienické limity pro školy - Další případy produktů spoření na stáří s podporou FKSP - Neslušné chování úředníka ÚSC jako výpovědní důvod Změny v minimální a zaručené mzdě Měsíční minimální mzda bude součinem průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Koeficient pro výpočet minimální mzdy se stanoví tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity. K posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije orientační referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Pracovní doba a dovolená – změny v rozvrhu Novela ZP č. 230/2024 Sb., s účinností od 1. ledna 2025 umožňuje, aby si zaměstnanec rozvrhl pracovní dobu sám. Podmínkou je, že zaměstnavatel se zaměstnancem o tom uzavřou písemnou dohodu. Uvede se v ní, že se nepoužije úprava rozvržení pracovní doby, vyjma § 81 odst. 3 a § 83 ZP. ZP se tak stane pružnějším v možnosti v samorozvrhování směn. Dnes samo rozvrhování umožňuje pouze režim práce na dálku a nově bude aplikovatelný i na pracoviště zaměstnavatele. Pokud se tak zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne, ať si zaměstnanec sám rozhoduje, kdy chce pracovat. Jak uzavřít kolektivní smlouvu po novele zákoníku práce Rozšiřuje se závaznost KSVS na ty zaměstnavatele, na které se vztahuje jiná KSVS. Vzhledem k tomu, že může docházet ke kolizi znění ustanovení těchto dvou kolektivních smluv, tj. KSVS, jejíž závaznost rozšířena není a KSVS rozšířené, upravil se vztah těchto dvou smluv v § 27 odst. 2 ZP. V případě, kdy ujednání kolektivní smlouvy vyššího stupně upraví práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouva vyššího stupně, jejíž závaznost byla rozšířena, nebude se k nim přihlížet. Skryť popis