Tento atlas by měl pomoci rozbít vidění světa zděděné z koloniálních dob, které se zapsalo do historické paměti a dodnes ovlivňuje náš pohled na období kolonialismu. Pokouší se oprostit od tradičních představ a nabídnout přísně vědecký pohled na vývoj koloniálních říší v čase a prostoru.

Najdete zde například rozpracovaná témata:

Atlas zasazuje kolonialismus do dějin světa a překračuje horizont jedné nebo několika konkrétních koloniálních říší. Zabývá se i nejmenšími říšemi, které často existovaly jen poměrně krátce (jako třeba německá nebo italská), a také nejstaršími z nich, které vznikly již v období raného novověku a přežily až do sledovaného období (španělská, portugalská nebo nizozemská). Nechybí ani mimoevropské koloniální mocnosti (USA nebo Japonsko) a kontinentální říše (ruská a osmanská). Uvedený pohled umožňuje porovnat charakter jednotlivých mocenských celků a určit části světa, kde se střetávaly jejich velmocenské zájmy, jako byla například tzv. Velká hra ve střední Asii. Smyslem případových studií je vyzdvihnout neustálé prolínání zájmů, obchodní i jinou výměnu i konflikty jak v rámci koloniálních říší, tak mezi nimi.

Obsažené mapy a plánky vznikly na základě historického bádání a snaží se zachytit svět kolonií v celé jeho pestrosti a složitosti. Mapy zachycují vztahy mezi jednotlivými regiony i koloniálními říšemi či stupeň integrace různých částí říší. Situaci v koloniích podávají v širším místním kontextu, ale také ve vztahu k jejich mateřským zemím, a ukazují, jakým způsobem mezi nimi docházelo k pohybu zboží i lidí, jaký význam měly koloniální výstavy, jak vypadala koloniální správa a jaký byl význam kolonií pro soudobou vědu.

Cílem atlasu je překročit horizont jednotlivých koloniálních říší, které jsou často studovány izolovaně, a naopak zachytit, jaké panovaly vztahy mezi koloniálními mocnostmi a jejich koloniemi. Kombinace globálního pohledu na situaci ve světě a pohledu na situaci v jeho jednotlivých částech umožňuje lepší pochopení celé problematiky kolonialismu.

Atlas se vyhýbá tradičnímu koloniálnímu vidění světa a vykreslování rozsáhlých ploch koloniálních říší růžovou barvou, a naopak vyzdvihuje rozdíly, složité vztahy a interakce i strategie jednotlivých aktérů, díky čemuž zachycuje realitu světa kolonií v celé její barvitosti a složitosti.