Československé události let 1945 a 1946: první vlna
znárodňování a polosvobodné volby, které v českých zemích skončily
výsledkem v tehdejší i dnešní Evropě nevídaným – dvěma pětinami
hlasů komunistické straně. Šlo o významné, i když ne první kroky v
postupném budování pretotalitního charakteru...
prečítať celé
Československé události let 1945 a 1946: první vlna
znárodňování a polosvobodné volby, které v českých zemích skončily
výsledkem v tehdejší i dnešní Evropě nevídaným – dvěma pětinami
hlasů komunistické straně. Šlo o významné, i když ne první kroky v
postupném budování pretotalitního charakteru tehdejšího
Československa.
Komunisté by jich však nebyli schopni sami. Pomineme-li
zvláštní roli odvěkého socialisty prezidenta Beneše, smutnou úlohu
mouřenína sehráli sociální demokraté. I v dalších zemích střední a
východní Evropy se v letech 1945–1948/9 ukázalo, jak blízko k sobě
mají revoluční (bolševická) a reformistická verze socialismu.
Zpětná interpretace historie má podobně důležité místo, jako
samotná historie. Čítankám a dějepisným učebnicím i po roce 1989
dominuje postnejedlovsko-jiráskovský výklad českých dějin s dobami
temna, zdegenerovanou a poprávu potrestanou šlechtou,
germanizujícími Habsburky, zlými Němci a hodnými Čechy, spravedlivě
sebranými doly a fabrikami a mírností místního komunismu.
Tento sborník přináší pohledy na první vlnu znárodňování, jež
začala v Československu v roce 1945, dále pak na spolupráci
sociálních demokratů a komunistů nejenom v československém, ale v
komparativním celoevropském pohledu.
Československé události let 1945 a 1946: první vlna
znárodňování a polosvobodné volby, které v českých zemích skončily
výsledkem v tehdejší i dnešní Evropě nevídaným – dvěma pětinami
hlasů komunistické straně. Šlo o významné, i když ne první kroky v
postupném budování pretotalitního charakteru tehdejšího
Československa.
Komunisté by jich však nebyli schopni sami. Pomineme-li
zvláštní roli odvěkého socialisty prezidenta Beneše, smutnou úlohu
mouřenína sehráli sociální demokraté. I v dalších zemích střední a
východní Evropy se v letech 1945–1948/9 ukázalo, jak blízko k sobě
mají revoluční (bolševická) a reformistická verze socialismu.
Zpětná interpretace historie má podobně důležité místo, jako
samotná historie. Čítankám a dějepisným učebnicím i po roce 1989
dominuje postnejedlovsko-jiráskovský výklad českých dějin s dobami
temna, zdegenerovanou a poprávu potrestanou šlechtou,
germanizujícími Habsburky, zlými Němci a hodnými Čechy, spravedlivě
sebranými doly a fabrikami a mírností místního komunismu.
Tento sborník přináší pohledy na první vlnu znárodňování, jež
začala v Československu v roce 1945, dále pak na spolupráci
sociálních demokratů a komunistů nejenom v československém, ale v
komparativním celoevropském pohledu.
Československé události let 1945 a 1946: první vlna
znárodňování a polosvobodné volby, které v českých zemích skončily
výsledkem v tehdejší i dnešní Evropě nevídaným – dvěma pětinami
hlasů komunistické straně. Šlo o významné, i když ne první kroky v
postupném budování pretotalitního charakteru tehdejšího
Československa.
Komunisté by jich však nebyli schopni sami. Pomineme-li
zvláštní roli odvěkého socialisty prezidenta Beneše, smutnou úlohu
mouřenína sehráli sociální demokraté. I v dalších zemích střední a
východní Evropy se v letech 1945–1948/9 ukázalo, jak blízko k sobě
mají revoluční (bolševická) a reformistická verze socialismu.
Zpětná interpretace historie má podobně důležité místo, jako
samotná historie. Čítankám a dějepisným učebnicím i po roce 1989
dominuje postnejedlovsko-jiráskovský výklad českých dějin s dobami
temna, zdegenerovanou a poprávu potrestanou šlechtou,
germanizujícími Habsburky, zlými Němci a hodnými Čechy, spravedlivě
sebranými doly a fabrikami a mírností místního komunismu.
Tento sborník přináší pohledy na první vlnu znárodňování, jež
začala v Československu v roce 1945, dále pak na spolupráci
sociálních demokratů a komunistů nejenom v československém, ale v
komparativním celoevropském pohledu.
Československé události let 1945 a 1946: první vlna
znárodňování a polosvobodné volby, které v českých zemích skončily
výsledkem v tehdejší i dnešní Evropě nevídaným – dvěma pětinami
hlasů komunistické straně. Šlo o významné, i když ne první kroky v
postupném budování pretotalitního charakteru tehdejšího
Československa.
Komunisté by jich však nebyli schopni sami. Pomineme-li
zvláštní roli odvěkého socialisty prezidenta Beneše, smutnou úlohu
mouřenína sehráli sociální demokraté. I v dalších zemích střední a
východní Evropy se v letech 1945–1948/9 ukázalo, jak blízko k sobě
mají revoluční (bolševická) a reformistická verze socialismu.
Zpětná interpretace historie má podobně důležité místo, jako
samotná historie. Čítankám a dějepisným učebnicím i po roce 1989
dominuje postnejedlovsko-jiráskovský výklad českých dějin s dobami
temna, zdegenerovanou a poprávu potrestanou šlechtou,
germanizujícími Habsburky, zlými Němci a hodnými Čechy, spravedlivě
sebranými doly a fabrikami a mírností místního komunismu.
Tento sborník přináší pohledy na první vlnu znárodňování, jež
začala v Československu v roce 1945, dále pak na spolupráci
sociálních demokratů a komunistů nejenom v československém, ale v
komparativním celoevropském pohledu.
Skryť popis
Recenzie